Zypondělí #1 – Nová pravidelná rubrika
Tak za prvé si musíme uvědomit, že jsem fakt jeden z mála divných tvorů, kteří mají rádi pondělí. Ještě přesněji pondělní rána. Tak kde moji souputníci každý týden trpí, tak já vstávám s čistou hlavou, natěšený na to, co mě následující minuty, hodiny či dny čeká. A přesně o tom je moje pondělí. Čerstvý start, nepopsaný list, kdy se nic nestačilo pokazit. Čas kdy mě veškeré slasti a strasti teprve čekají. A to je problém budoucího Zypa, ne můj!
Nicméně, vím moc dobře, že svým nastavením spoustu lidí vysloveně prudím. Obzvlášť, když jsem egoisticky tomuto času začal říkat Zypondělí. Už to probíhá fakt drahnou dobu, až jsem byl nařčen z toho, že jsem kultista. A mně se to vlastně líbí. Proto jsem se rozhodl, že oživím svůj blog a Zypondělí vám budu servírovat psanou formou, každé pondělní ráno.
The Penguin – nová minisérie na Max
A o čem že to bude? No plán je takový, že bych se zde rád vyzpovídal z toho, co mě potěšilo. Co jsem hrál, přečetl, potkal nebo viděl. Prostě takový freestyle, kdy bude záležet pouze na mně s čím přicupitám mezi vás. I když mi jde samozřejmě i o to, že cítím nějaký vnitřní pnutí, že se prostě chci podělit o své myšlenky. A to především ohledně her, komiksů a popkultuře všeobecně. Abych nějak využil své schopnosti nabrané psaním do herních a popkulturních médií. Navíc bych to chtěl hodit více do pozitivna, protože jsem vnitřně šíleně unavený z veškerý negace, která je všude kolem nás.
Kandidát na seriál roku
Pro první Zypondělí bych chtěl mluvit o seriálu, kvůli kterému vstávám vždy ve 4 ráno, abych si vychutnal nový díl hned v první okamžik. Seriál, na který jsem se těšil od prvního oznámení a od prvního pohledu na protagonistu. Mluvím samozřejmě o minisérii The Penguin, která momentálně táhne streamovací platformu Max. Už ve filmu The Batman mě Colin Farrell v roli Tučňáka fascinoval. Ať už jeho první familiární věta k Batmanovi nebo jejich následná honička.
Už v tu chvíli jsme věděli, že Farrell se jako Tučňák vrátí ve vlastním seriálu, který bude navazovat na filmové události. Očekávání jsem měl veliká, ale to, co mi autoři naservírovali v prvních čtyřech epizodách, tak o tom se mi ani na chvíli nesnilo. Jsem z toho tak nadšený, že po konci série se na blogu asi objeví obsáhlé zhodnocení, ale ve svém nadšení chci zmínit jednu věc, které jsem si všiml a mám pocit, že se tomuto detailu věnuje méně pozornosti, než by mělo.
Tučňák a Victor jako alegorie na Batmana s Robinem
Colin Farrell jako Penguin a Cristin Milioti jako Sofia Falcone si jdou jednoznačně pro ceny Emmy. Jejich herecké výkony jsou naprosto fenomenální. Nejde jen o dialogy, které jsou psané s grácií, ale o jemné herectví, které přitom hlavní antihrdinové předvádějí. Prvním příkladem můžeme zmínit třeba koktání Tučňákova pohůnka Victora. Tento řečový defekt je ve filmovém prostředí často využíván, ale herec Rhenzy Feliz ho praktikuje v perfektní kadenci.
Geniální jemná motorika
Nicméně jestli někdo v tomto vyniká, tak je to právě Colin Farrell. Jednou si během dialogu nervózně prohrábne vlasy, jindy si zase před zapálením cigarety olízne nepatrně rty. Tyto jemné kusy herectví dělají ze seriálu uvěřitelné drama a zlidšťuje postavy samotné. Většinou v seriálech vidíme pouze diskutující hlavy, které emoce vyjadřují expresivně hlasem a očima. Jemnou motorikou málokdy. Při sledování dalšího superhrdinského seriálu Agatha je tento rozdíl do očí bijící.
Nikdy bych si nepomyslel, že mě dostane do kolen něco takového, ale dokud si toho člověk nevšimne, tak neví, o co doposud přicházel. Ten seriál je lepší, než by měl být. Nevypráví o hrdinech ale o zločincích a jejich vzestupech či pádech. Špinavost Gotham City je zde cítit na každým rohu a atmosféře pomáhají excelentní herecké výkony. Schválně si všímejte v dalších dílech jemného hraní, když jsou postavy v různých emocích.
Chemie mezi Farrellem a Milioti je fascinující
Kuřácká scéna před klubem na konci třetího dílu je čistokrevný emoční zážitek, který hraničí s dokonalostí. K Tučňákovi se určitě ještě textově vrátím, ale poselství dnešního Zypondělí je prosté. Detail je to pravý koření, který dodává veškerému dění hloubku, kterou hledám. A jestli mi něco v poslední době zpříjemňuje pondělní ráno, tak je to právě seriál The Penguin. Tak zase za týden! Tučňák je vážně boží!
