Zypondělí #3 – Worlds 2024 League of Legends nabídlo fantastické příběhy
Tak nám v sobotu skončilo Worlds 2024. Čtrnáctý ročník mistrovství světa ve hře League of Legends, který ze svého pohledu řadím jako mezi ty nejzdařilejší, i když moji oblíbení Fnatic shořeli jak papír. Ten měsíc, kdy jsem mohl sledovat soupeření těch nejlepších mě nalákal natolik, že jsem LoLko po více jak deseti letech nainstaloval a odehrál jsem pár her. To, že má úspěšnost je takřka nulová a že jsem příšerný hráč League of Legends nechme stranou. Tohle Zypondělí je o finále Worlds, které opět přepisovalo historii esportu.
Opening Ceremony a Linkin Park
První, čím začnu je, že zmíním Opening Ceremony, který byl fantastický. Jakožto fanoušek snad všech velkých sportovních eventů jsem otevíracích ceremoniálů či halftime shows pár viděl. A to, co předvedli lidi od League of Legends na Worlds v Londýně je totální top. Od grafického zpracování, světelných efektů, pyro show až po nástup hráčů a pseudo staredown.
Samozřejmě nevíce pozornosti se dočkala obrozená kapela Linkin Park s novou vokalistkou Emily Armstrong. Miluju Linkiny a nové éra linkinů mě šíleně baví a Emily strašně fandím. Je skvělá. Hodně mile mě překvapilo, že se opravdu jednalo o live show. LP zahráli svoji Worlds skladbu Heavy is the Crown a Emily předvedla svůj impozantní řev, který byl sice kratší než v originální písničce, ale i tak to vystoupení bylo dechberoucí.
A tím se dostáváme k detailům, které mi vyrazili dech během představení Linkin Park. Režisér takzvaně navařil a mně hodně chutnalo. Při řvaní Emily mi přišlo absolutně geniální, že přesně v tu chvíli ze země začal vyjíždět pohár pro vítěze. Poté přišel čas pro Mikea Shinodu, který vyzval na pódium představitele finálového utkání. Přišlo mi strašně cool, že při hraní Heavy is the Crown jednotlivé dvojice, hrající proti sobě, přišli na stage a postavili se tváří v tvář. Super bylo když Emily naposledy začala zpívat refrén a všech deset hráčů se postavilo okolo obřího poháru. Pure Cinema! Udělalo mi to strašnou radost a ten ceremoniál byl dechberoucí od začátku do konce.
Finále mělo grády
Ale k finále samotnému. Proti sobě se postavily dva týmy, které zná celý LoLkařský svět. Na Worlds se proti sobě postavili obhájci titulu korejští T1 v čele s nejlepším hráčem historie Fakerem. A proti nim jejich čínská nemesis, kterou nikdy v sérii na tři vítězné zápasy neporazili – jedničky světového pořadí BLG. Upřímně přál jsem to T1, a to z několika důvodů. Miluju totiž skvělé příběhy a příběh T1 je fenomenální.
Ve studiu při přenosu říkali, že životnost hráčů na top úrovni je přibližně 3 roky. Faker je nejlepší z nejlepších od roku 2013, kdy vyhrál svůj první titul na Worlds. Do soboty se to Fakerovi povedlo dohromady čtyřikrát a z toho ještě dvakrát odešel jako poražený finalista. Je mu pouhých 28 let, ale drží se na vrcholu takovou dobu a furt je nejlepší. Faker je pro League of Legends komunitu něco jako Messi ve fotbale. Snad se fanoušci Ronalda neurazím ale G.O.A.T je jenom jeden.
Druhý příběh je ten, že T1 jako jediný tým na Worlds už třetí rok za sebou hrají ve stejné základní sestavě. Ve hře, kde se střídají hráči jako ponožky, je to něco neskutečného. Navíc letos se na Worlds málem nedostali, a to by pro šampiony byla tragédie. Ve své lize skončili čtvrtí a byli kousíček od totální blamáže. Na Worlds jeli i tak jako jedni z favoritů, protože ten tým se na největší akce roku dokáže připravit s chirurgickou přesností.
Příběhy finále a vítězství T1
Finále samotné nabídlo pět her, kdy T1 ukázalo svojí největší přednost a tou je adaptace na hru soupeře. Dvakrát dotahovali ztracenou hru a v té poslední, páté, ukázali, že koruna pro světové vládce League of Legends je opravdu těžká a získat ji může ten, který se vyvaruje sebemenší chyby. Vidět top hráče, kteří své hře rozumí je úplně něco jiného, než když se já potím na lince a flashuju do zdi jako bez mozku.
T1 dosáhli druhého vítězství za sebou a příští rok na Worlds se budou již podruhé v historii League of Legends snažit o zlatý hatrick na Worlds. Jestli mě něco nadchlo v poslední hře, tak to je byl opět Faker. Ten člověk musí mít v hlavě počítač, protože zná limity svých postav a postav protihráčů do posledního detailu. Poslední souboj v mých očích neměli vůbec vyhrát. BLG v jednu chvíli byli v přečíslení 4 na 2. Jenomže T1 v čele s Fakerem vydrželi přežít nesmyslně dlouho. Faker je mistr úniků s jedním životem. A mně to přijde jako kontrolovaný únik, že prostě ví, že si to může dovolit. Tenhle fight nabídl spoustu příběhů, ale analýzu nechám posvěcenějším. I když odpálení Ahri, aby se nemohla připojit do souboje 5 na 2 bylo stejně tak důležité jako Fakerovo kouzlení se svými životy.
Xnapy a jeho tým vládne
T1 obhájilo titul světových šampionů a celosvětově finálový přenos Worlds vidělo 6,9 milionů diváků. To je naprosto fenomenální úspěch a to mě vede k závěru Zypondělí, kdy chci dát trochu lásky druhému vítězi Worlds. Tím je pro mě Xnapy a jeho tým. Šampionát se neobešel bez kontroverzí na domácí scéně, ale ve všem tom balastu to byl právě Xnapy, v jehož podání bylo LoLko pohlazenim pro duši.
Jindy až toxická komunita hráčů League of Legends se spojila během vysílání a já jakožto člověk mimo LoL scénu jsem si to hrozně užil. Důkazem tý pohody je právě finále mezi T1 a BLG, kde Xnapy nebyl, protože si užíval rozuzlení přímo na místě. I tak mu jeho věrná komunita přišla na stream, kde v peaku bylo vice než 12 tisíc lidí a to je masakr. Tímto bych fakt chtěl Xnapymu vyjádřit nehynoucí respekt a smeknout klobouk před tím, co on a jeho společníci dokázali. Všechna čest pánové a bylo mi ctí s vámi sledovat Worlds.
A tohle už je konec dalšího Zypondělí. Byl to fantastický týden s fantastickým vyvrcholením. Jako menší teaser vám můžu prozradit, že další pondělí si popovídáme o Dragon Age Veilguards. Téma rezonující herní komunitou jako když Thor mlátí do štítu Kapitána Ameriky. Tak užívejte pohodový týden a v pondělí opět tady!



