Válka
Přikradla se tiše. Prošla houštím lesa
Naslouchá.
Krákání havranů odbíjí jak půlnoc
Trny ohnuté jsou. Vánek do očí jí klesá
Čeká
Až dopadne ta temná noc
Kapky deště stékají. Zhasl už i oheň
Plyne
Vlci ceníc na měsíc své dlouhé zuby
Krajina, kde dávají supi sbohem
Zhyne
Okamžik, který děravý měl kapsy
Na kolenou klečí. Nahatý jak milenec
Brečí
Vzpomíná na smích a bolest
Usmívá se. Myslí že je šílenec
Křičí
Ďábel nad ním vznese trest
Slíbila jim slávu. Odhalila holá stehna
Běhna
Sytí se na jejich mase
Od huby ji stéká šťáva
Válka
Hoduje! A slastí se třese
zariekavac knih
Krásne to evokuje tie intenzívne pocity boja, ale aj tú hnusnú, nepríjemnú stránku toho nechutného mixu, čo sa väčšinou vytvorí na zemi na bojiskách.
Zypoman
Snažil jsem se nastínit podobný pocit. Jsem rád, že se povedlo.